Dosť bolo pádov,zober zbraň a poď!Tak zaútočme chválou a poďme tancovať:-)))

Zase "doma" :)

8. 8. 2013 9:41
Rubrika: Nezařazené

Po roční přestávce jsem se společně se svými sourozenci a dalšími farníky vydala na pouť do Medugorje. Mladifest, v pořadí dvacátý čtvrtý, byl podobný a přece v něčem jiný než ty předešlé. A to je na tom krásné, vždy objevíme něco, co jsme zde ještě nezažili.

Někdo se těšil míň, někdo víc. Nasednutím do autobusu to všechno začalo. Už zase jedeme do Bosny. Tradiční zastávka v Mikulově, první fotky, psaní posledních smsek a hurá z republiky. Cesta byla dlouhá, krátili jsme ji křížovkami, modlitbou růžence, četbou, sdílením se. Na celé té cestě mám ráda dva okamžiky. Prvním je zastavování na benzínce v brzkých ranních hodinách. Každý rozespalý, neučesaný, ale převážně usměvavý a natěšený :). Druhou chvílí je vjezd do samotné vesnice Medugorje. Tam si člověk připadá doma.

Krásný pocit z příjezdu vystřídá obava z ubytování. Kde to asi letos zakotvíme? Původní plán na společné bydlení celého zájezdu selhal a tak jsme se museli dělit. V konečném výsledku vše dopadlo dobře a věřím, že každý z nás si ve svém přechodném bydlišti užil radostných chvilek dosyta. Po ubytování následoval odpočinek, zpracování potravinových zásob od našich maminek (některým se to nepovedlo do konce poutě:)) a příprava na první program Mladifestu, což je přivítání poutníků a zahájení festivalu. Proběhlo představení států prostřednictvím zástupců, kdy každý promluvil ve svém jazyce.  Vždycky mám radost, kolik je nás tam z České republiky a jsem hrdá.  Vždycky se mě dotkne to množství národů, řečí, ras, které se na toto místo sjíždí. Jak jsme každý jiný a přece v něčem stejní. Již tento první večer proběhla adorace, která je jedním z krásných okamžiků. Těchto adorací je během Mladifestu několik a všechny jsou přínosné a nutí člověka k zamýšlení se nad sebou. Tady jsem si začala uvědomovat, že jsem opravdu v Medugorji a že si to chci naplno užít.

Další dny byly nabité svědectvími, písničkami a modlitbou.  Nikdy nezapomenu na rapera, který na pódiu předváděl svoje umění, na kněze, díky kterému se další člověk postavil na nohy, na ženu, jejíž manžel se nechal ovládnout opilstvím, na rodinu se 14ti dětmi, na muže, který se vyléčil z rakoviny a mnoho dalších, kteří svědčili o svých osobních zázracích. Nikdy nezapomenu na prožitou zpověď, na každodenní přijímaní, na každodenní modlitbu růžence, na výstup k místu zjevení na Podbrdu, na poslední mši v 5 ráno na Križevacu, kdy jsme všichni tak nádherně nevyspalí, ale veselí. Na každodenní pocit štěstí a radosti.

Tolik jsem si toho chtěla v Medugorji zapamatovat a zapsat, až z toho vylezlo jen pár řádek.  Ale to není důležité. Zásadní jsou ty chvíle, co jsme tam zažili, že jsme byli spolu. Důležité je také to, co dáme z toho všeho dál. Máme být nejen ve světě, ale i pro svět. To je jedna z myšlenek, kterou si letos odnáším já. Prostě tu být pro ty druhé, pořád a s otevřeným srdcem.

Teď už jsme z Medugorje doma, máme kolem sebe svoje milované a zase se vrátíme do běžného života. Zažili jsme toho spoustu duchovního i jinak zajímavého.  Někomu se rozbily boty, někdo přibral, někdo zhubnul, někdo všechno utratil, někdo ušetřil. Přes to všechno věřím, že se to všem líbilo a že se do Medugorje budeme zase rádi vracet. 

 „Mějte odvahu, žijte pro lásku.“  Tato věta se se mnou táhla celým Mladifestem a bude táhnout dál. Protože odvaha je jednou z důležitých věcí, kterou v Medugorji člověk stále dokola získává. Znáte to, 365krát je řečeno NEBOJTE SE :).

 

Zobrazeno 1278×

Komentáře

Ludmila Divácká

Leňo.. :) řekla bych: Chci nazpátek..., ale já si zas nejvíc pamatuju přednášku, kdy se mluvilo o tom, že až budeme odjíždět z Medžu, tak se nemáme dívat na Mežugorji, ale máme jít k těm, kteří nás potřebují a ukázat jim tu lásku z Medžugorje... a já bych to moc chtěla předat dál.. :-) Tak jdeme na to.. ;-) BYLO KRÁSNĚ.. :-)

Mikina

já letos do Medju nejela, ale hned, jak jsem viděla nadpis článku ve výběru jsem si řekla "to určitě zase píše někdo o Medjugorji" :))) to místo je fakt nádherné a silné... díky za tvůj článek..
"mějte odvahu, žijte pro lásku" slova jakoby řečená přímo pro mě... :)))
btw. konečně vím, ke komu patřila ta moravská vlajka, co jsem občas zahlídla v přenosu na internetu :) super!!! :)

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková